Ráno.

Vytekla ze mě šťáva.
Houkačky jako ukolébavka.
Metro přeplněné.
Žádná estráda.
Z těch vjemů točí se mi hlava
a motá každá noha.

Začíná den.
Zeleň počítám na prstech.
Spad držím ve vlasech.
Cítím zas úpadek.

Beru kávu, ale nesladím.
Raději vrním vůní i lahodím.
Všude mokro a já ospalá.
Ach, ráno tak bývá.

Zjizvená duše ještě neumírá.
Pot myšlenek stírá.
Někde čeká červí díra.
Vlezu do ní.
Uvnitř se vše zmítá.

Krásné ráno, padám na klávesnici.
Beru sílu z nitra.
Třeba s kámošem se uvidíme zítra.
Levá noha, pravá noha i den si píská.