Román

Román

V podkrovním bytě, potichu, v klidu,
seděla dívka a psala lidu,
krásná byla, světlé vlasy,
v myšlenkách jen lepší časy.

Seděla nádherná, román všem psala,
o jednom muži, kterého znala,
o jednom milenci s nejlepším úmyslem,
o kněžně Libuši i s jejím Přemyslem.

Krásná kniha, věřte mi,
ti dva si byli souzeni.
Mělo však nádech osamění,
všechno to krásné, milostné čtení.

Možná jen proniklo té dívce do řádků,
že právě ona, nežije pohádku,
že ani to její nádherné psaní,
nezbaví ji osamění.
Autor Křemen, 30.01.2023
Přečteno 89x
Tipy 11
Poslední tipující: Emily Říhová, Psavec, Marry31, Fialový metal, Sonador, mkinka, Bufik
ikonkaKomentáře (6)
ikonkaKomentujících (4)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Mě psaní pomáhá, je to lék

30.01.2023 11:01:33 | Marry31

Mě někdy taky :-)

31.01.2023 21:46:15 | Křemen

kdo ví, třeba zbaví, možné je všechno!:) ...moc pěkné*

30.01.2023 09:39:14 | Sonador

Možná, ale o čem bych pak psal... :-D Děkuji

31.01.2023 21:45:46 | Křemen

Líbí

30.01.2023 00:25:05 | Bufik

Děkuji

30.01.2023 00:45:42 | Křemen

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí