Anotace: chtěla jsem získat svá práva, přestože jsem věděla, že je to nemožné...
Řídím se lidskou přirozeností
pan Kant by se mnou souhlasil
poslouchám, co rozumu je vlastní
za co by se každý postavil
Dnešní doba mě nemá ráda
chce, abych šla jejím směrem
není pro mě nikde správná řada
odejít včas je lepší středem
Bojuji s větrnými mlýny
marné je dnešní moje úsilí
nepostavím si svět z hlíny
málokdo se za mě postaví
Jednoduší je sebe sklonit
jít tupě v stádu hlav
zbytečně nechci síly ronit
vyhnu se příkazům všech brav
Tak prohrála jsem svůj boj
nastává pro mě změna žádaná
odložím nablýskanou zbroj
nebudu s bloudy vázaná
I prohra patří k životu. Je třeba se oklepat a jít dál za svým cílem. Jednou přece zvítězíš, mamino.
26.03.2007 00:18:00 | Psavec
"nablískanou zbroj" oprav si vyjmenované slovo ;-)
... tušila jsem to... že jde o práci... jo, máš pravdu, člověk nemůže pořád klopit hlavu... a jako samoživitelka bojovat za pravdu... jsi statečná žena ;-)
drž se
25.03.2007 20:36:00 | Levandule
..hmm..ta srážka bývá bohužel příliž častá..poslední dobou mám pocit, že se nějak množí..blbci.. drž se.. :-))
25.03.2007 19:23:00 | isisleo
...najde se nás hodně, co ti budeme moudra dávat...tak si přiložím také jedno polínko...teprve čas ukáže,zda to byla prohra...může se ukázat,že to byla i výhra...
25.03.2007 19:00:00 | Lota
přechodný stav, to možná. Ale i tak změním zaměstnání. Nejhorší je srážka s blbcem :-)
25.03.2007 18:58:00 | mamina