Když stelu postel
Dotýkám se snění
Ještě tam někde je
Zbyl po něm teplý
Důlek v matraci
Okno zazívá
A hluk zvenku
Sklouzne po topení
A roztančí tulipány
Ve váze
Zabiju důlek
A už si nevzpomenu
Před kým jsem
Utíkala a kam
A proč
Je čas na kávu
Její hořkou chutí
Setřu stopy z parapetu
Obleču si brnění
A vypadnu
Cítit báseň. Ty jasné voňavé věci dne. Bylo by fajn vyrazit ven bez brnění, ale i ono z nás dělá poučitelné. :)
01.06.2023 04:49:12 | Now
Krásné - milé - typické ráno mé - včetně ďůlku ;)
Velice děkuji a přeji krásné vše, milá Gaspacho :)
24.04.2023 00:41:43 | Ondra
Tak snadné to asi není...
Utéct na kávu s velmi hořkou chutí.
***
Ať se Ti daří.
24.04.2023 00:31:54 | Fialový metal