Chtěla bych křičet
Chtěla bych mlčet, ale místo toho opakuju slova, co náhodně padají z nebe
Na chvilku se objeví a zmizí nikým nepovšimnuta,
Slova beze smyslu,
Jsem zadrátovaná významy, abych se nerozpadla jak rozbitej květináč
A zatímco na mě z prázdných stránek křičí hlásky,
Slova místo ozubených koleček se otáčejí.
Padají na zem jako prach,
Ta, co jsme si řekli a ta, co jsme si říct měli,
Dusím se pod péřovou lavinou písmen,
Která udržují svět v chodu,
Která udržují mě v chodu,
Skřípou, tříští se na střepy
Sedmnáct růžových slonů sedělo pod stromem,
A mlčelo, protože už na to taky přišli,
Quiero perderme
Voglio un chilo delle pesche
Amavi, amavisti, amavit,
Ale co když už nic nejde napravit?
růžoví sloni jsou fajn nejsou tak infantilní jak se zdaj....a broskve taky rádi maj...
30.05.2023 07:10:52 | enigman
Není to špatný text, já jakožto čtenář bych uvítal větší podrobnosti o daném problému, je to dost obecné.) já kdybych viděl růžový slony, změním prášky.)
29.05.2023 10:27:14 | Constantine