Misantrop

 

V pokoji dusném

v mysli proti všem

nikým nepozván

měří lidstvu daň

prázdných citů rám

řevnivost a klam

tupý lidský skot

plísní misantrop

 

Říkáš, že ho znáš

že mu ruku nepodáš

prý v očích pýchu má

slovy pravdu předstírá

 

Vzývá každým dnem

čisté lásky sen

duši neprodá

pro faleš zlobu má

v marných sporech svých

prohrál lidský smích

k cíli hvězdných stop

vzhlíží misantrop

 

V noci měsíčné

zlé a přízračné

spatřil v temnotách

svůj obraz v dětských hrách

v hloubi duše sám

nikým nepoznán

o krůpěj něžných slov

prosil misantrop

 

Na lůžku rudém

usnul věčným snem

říkáš, že ho znáš

a zakrýváš si tvář

nic už nezraní

tvé srdce havraní

nezviklá tvůj krok

mrtvý misantrop