Město vzpomínek

Zas kráčím sám našimi místy
a v hlavě zní mi hrací strojky
s tou melodií tvého hlasu.
.
Jak poslední z not pianisty
nechalas v prostoru znít bójky,
které těm místům vtiskly krásu.
.
Ty bójky vzpomínek když míjím,
s každou mi vyplouvají slova,
cos mi tam tenkrát povídala.
.
Ač ti mou bolest nepromíjím,
v těch místech slýchávám je znova,
jak bys mě stále milovala.