Útěk
Útěk
Bludištěm je mi ten svět tam venku
Abych ho zvládl, dávám si sklenku
Občas přidám i něco silnějšího
A doufám, že nepotkám někoho ostřejšího
Vycházím z bytu, třesou se mi kolena
Cesta zpět mi už není povolena
Před domem bořím své nohy do chodníku
Marně se chytám alespoň obrubníku
Už jsem na ulici a nastává peklo
Kéž by raději všude spoustu krve teklo
Mám pocit, že davy chtějí mě ušlapat
Do země černé snaží se mě zašlapat
Cítím ty pohledy, zevnitř mě spalují
Mé bytí mezi sebou mi vůbec neschvalují
Vím, že chtěli by moji tvář vymazat
A své ruce při tom si hlavně neumazat
Klopýtám ulicí, chtěl bych hned pryč
Křičím tam nahoru NO TAK MĚ ZNIČ
Bloudím a bloudím pořád dokola
Nejraději vrhl bych se vozu pod kola
Nesnáším ten zmatek, shon a davy
Z pohybu v ulicích tíží mě obavy
Rychle utíkám schovat se do přírody
Raději být sám, mám pro to své důvody
Komentáře (14)
Komentujících (6)
Doporučit
TiskDěkuji za sdílení. Podle Junga je schizofrenie zavalením vědomí obrazy z oblasti nevědomí. Pokud je podle něj člověk dokáže převést do obrazů či slov, či jiných forem umění v nejširším slova smyslu, může to pro něj být léčivé a pro druhé přínosné. Držím palce, ať se daří.
10.08.2023 19:24:26 | kozorožka
Moc děkuji. Zatím se teprve učím držet schizofrenii na uzdě. Už mi to nadělalo spoustu problémů. Ale snaha ventilovat vše do psaní mi pomáhá. Jen nevím, jestli z toho mají užitek druzí. Ale pokud se někomu líbí to, co napíšu a vytvořím, těší to i mě. A za každý povzbudivý a milý komentář jsem vděčný stejně jako za každou konstruktivní kritiku.
10.08.2023 19:41:31 | fisus
Jsme tu banda laiků :-). Mnozí si tu léčíme duši :-). A zároveň mnozí oceníme ryzí příběhy druhých. Je to druh vzájemné podpory, řekla bych.
Z pohledu Junga je nevědomí pokladem obrazů, z nichž pochází veškerá mytologie a je základ všeho umění. Schizofrenie jako by byla zvýšenou schopností tyto nevědomé obrazy vnímat, aniž by však člověk jasně poznal hranice reality.
Jsem jen laik, i když nadšený, ale dovolím si odkázat na knihy Evy Syřišťové o tomto tématu. Sama jsem četla kdysi její Imaginární svět, a moc se mi to líbilo. Já se o věc zajímala jako studentka filosofie, tak jen okrajově.
Ještě k Jungovi - on sám byl jeden čas na pokraji schizofrenie, kdy byl zahlcen svými vizemi. Zachytil je slovem a obrazem do své Červené knihy, díky čemuž se od nich dokázal oddělit a tím zůstat v realitě. Tedy to říkal on :-). Ale měl hodně pacientů, kterým později pomohl - ukázal jim cestu.
10.08.2023 20:16:21 | kozorožka
Děkuji za tipy na knihy, mám opravdu, co dohánět. Oddělovat sny a fantazii od reality je někdy velmi náročné. Ale přikláním se k tomu, že když o tom člověk napíše a opravdu ze sebe vše "vypotí" na papír, pomáhá to. Není to určitě pro všechny stejné, ale určitá cesta v tomhle způsobu je.
10.08.2023 20:25:51 | fisus
Velmi chápu. Takové pocity a doslovné jsem měla a občas se vrací. Důvod traumata a mých depresí - je má dcera, která se nehlásí. Drž se. Hodně rozumím. Zoufalství je hodně těžké a věř, že alespoň slovem jsem s Tebou.
10.08.2023 18:36:37 | mkinka
Vážím si toho, děkuji. Básně jsem nikdy nepsal, to až od loňského podzimu. Kvůli svým depresím a schizofrenii jsem se dostal do společnosti lidí, kteří psali básně, malovali obrazy a jsou pro mě velkou inspirací. Povídky mě baví více, ale nedokážu do nich dát to, co do básní. Tak to ventiluji alespoň do notesu.... Ještě jednou díky za tvá slova. I ty se drž a přeji hodně štěstí.
10.08.2023 18:53:05 | fisus
Děkuji. Mám kamarádku, co má schizofrenii. Díky ní vím o této nemoci maximum
a jsem pro ní, když potřebuje.
maluje obrazy a pomáhám jí na jejích výstavách.
10.08.2023 19:09:10 | mkinka
Ono to někomu přijde zvláštní a podivné, ale upřímně musím napsat, že při pobytu na terapeutickém oddělení jsem narazil na celou řadu umělecky založených lidí. Je těžké to říct nahlas, protože když někdo slyší "psychiatrie", tak si představuje to nejhorší. Ale tak to není. Mě to dost pomohlo a díky tomu i píšu a přispívám sem. Taky tam jeden klučina maloval a teď o víkendu má výstavu. Je od tebe hezké, že kamarádce pomáháš. Ono když někde řekneš o svých psychických problémech, většinou tě lidé hned odsoudí nebo mají strach se s tebou bavit. Tak to bohužel dnes je.
10.08.2023 19:33:09 | fisus
Taky jsem byla a jsem tomu ráda. Malování a psaní mě zachránilo ...
10.08.2023 19:35:43 | IkkarisKa
I mě to zachraňuje. Jen mám někdy těch myšlenek a nápadů až moc a nestíhám je zachytit. A v povídkách mám vždy pocit, že jsem nevyužil to, co jsem opravdu napsat chtěl. Ale i tak je to pro mě velká záchrana.
10.08.2023 19:44:42 | fisus
uprostřed lesního palouku, nastavit znavenou tvář ku slunci... nechť bolavou duši pohladí a správného směru prozradí... hodně štěstí!
09.08.2023 09:54:52 | narra peregrini
Moc děkuji za ta slova. Přesně tím se často v přírodě řídím.
10.08.2023 18:33:01 | fisus
tak tohle je depress! Rychle z ní ven, příteli... a jestli ti pomáhá příroda, tak honem ke stromům a do zeleně...taky je mi tam dobře, občas!!!
09.08.2023 09:43:28 | cappuccinogirl
Příroda pomáhá hodně. A je pravda, že tahle báseň byla hodně temná. Potřeboval jsem to ze sebe dostat. Původně jsem ji sem nechtěl dávat a nechat si ji v notesu, ale už je tady, tak ji tu nechám.
10.08.2023 18:31:35 | fisus