Návštěvnost
Když nejde vstát
Když nejde vstát
šedo mi vzlíná
od špiček do kolen
barevný příliv únavy
zmožen
s mořem zápoleň
a s ústím u hlavy
lehni si, milý
do písku zaboříme těla
zasypaní jiskérkami
žhna poledne
z mušliček polibků
vystavím chrám
ovlažíš zátoku
zpěněných her
per se, v příboji pocitů
nikdy nejsme sami
a smutek s únavou
v písku obmytí
s myšlenkou odchází
odlij se!
revení do červena
a sílu vrať tělům
slovům naplnění
duhové šedo míjí
a vřelost smáčí
úžlabiny strachu
když nejde vstát
Komentáře (8)
Komentujících (8)
Doporučit
TiskÚžasný Ivo. A ta slova...zápoleň, žhna, obmytí, revení...nemám slov.
17.08.2023 19:45:05 | Jiří I.Zahradník
Moc se mi líbí: z mušliček polibků vystavím chrám... :-)
17.08.2023 17:44:36 | Helen Mum
Bláznivé mám nejradši. Těm chladomorky nestačí*
17.08.2023 16:40:32 | šerý
Pěkná* :)
17.08.2023 16:15:43 | jenommarie
Nádherné, milé, romantické. Máš to, Ivo, super.
17.08.2023 15:46:11 | mkinka
Ó, ÓÓÓ...*
17.08.2023 15:38:26 | Dejvis
tak zůstávám ležet, nejlíp v podvečer na pláži ..
17.08.2023 14:39:33 | Vivien
Volně jsi nechala proudit pocity skrze slova. Pěkně hrané ;-)
17.08.2023 14:39:05 | kozorožka