Utírám své propocené dlaně
Na polštáři sbírám
sny
jež nestihly se
dozdát
a lepím je slinami
do alba
něžných dlouhochvíl
I čas dnes vyměnil Pozor !
za Stůj !
a v uších mi zní
symfonický koncert
milování
...s přívlastkem
nekonečné něhy
Smutno sladko hořko - moc hezké a moc skutečné. Ty ranní debaty s lůžkovinami a přízraky setrvalými od noci.
05.09.2023 09:42:17 | Jan Kacíř
Pokud jej slyšíš
pak ať i dnes.
Ten koncert něhy
překrásný je. ;)
I tvá báseň
04.09.2023 21:01:09 | jenommarie