Ty rukama svýma
Jako Adama bůh
Z prachu světa jsi mne stvořil
Když úsměvem a slovem svým
Do duše mé ztracené
Lásku svou jsi vnořil
V duši obraz Afrodíté
Hledal jsi všude obraz lásky své
Obraz božský jsi ve mně rozpoznal
Naše duše potkaly se
Dotykem souznění spojily se
A kousek duše své jsi mi dal
Semínko božské
Láskou svou jsi ve mě probudil
Já poznala jej v sobě
A začalo krásně růst a kvést
Až vydalo naší lásky plod
Já dávám jej teď tobě
to je úchvatné
12.11.2023 15:14:06 | uživatel smazán
Nádherný... když dostaneš, dáš... rovnováha, co rozsvítí ti celej svět...co dá ti sílu ke všemu... všechno vydržíš, když láska...když on a ty...
děkuju ti, moc ráda jsem se zastavila u tvých řádků...
04.11.2023 12:54:25 | cappuccinogirl