Pravdě

Holýma rukama bráníš, co ztrácíš,
nemáš štít, chybí ti alespoň pancíř,
nabíráš hlínu, házíš ji do tváře lži,
doufajíc, že se pak na nohou neudrží.
Holýma rukama objímáš lásku,
jsi jako hráz proti nezvanému vojsku.
Lež je však zloděj, někdy trumfuje nad tebou,
ale po tobě navždy tu otisky zůstanou.