Zpívám
Zpívám
Každý den
ukazuješ mi cestu
miláčku
ukazuješ mi cestu
z blbcova domu
přes mlhovinu, zatmění i osvícení
Vracím se zpět
a zase znovu
přicházím k prahu
Postýskávám si,
miláčku
postýskávám si, vždyť víš
Čteš mi a slova se nesou
s krůpějemi deště
v hromech a záblescích
rozpuštěná na hlásky
a ticha
ptačinky poezie
v hnízdišti srdce
A já odcházím
A já ti zpívám
Komentáře (6)
Komentujících (4)
Doporučit
TiskVrátil jsem se po x-té. Dneska naprosto nejsilnější dotek poezie.
24.01.2024 23:12:09 | Jan Kacíř
Ikkarisko, dojímáš mě : ticha, ptačinky poezie v hnízdišti srdce- geniální. Děkuju..
24.01.2024 20:09:41 | Matahaja
A blbcův dům nebyl blbcovým domem,
ale domem převozníka.
A sbírali jsme spolu ptačinky,
ze kterých se líhli ti drobní ptáčkové.
Ti sedali kolem a na římsy
a prám, který byl u toho domu
nás pak vezl na druhou stranu.
24.01.2024 17:06:46 | twisted.wicker
To nebyl blbcův dům???
Vážně? Tak proto to bidlo...
A sbírali jsme spolu ptačinky,
ze kterých se líhli ti drobní ptáčkové.
Co bylo na druhé straně?
24.01.2024 17:14:28 | IkkarisKa
Na straně druhé a třetí
byl hloh a bodláčí
a taky jelen s pomněnkovýma očima.
Mluvil, ale co,
to jsem už zapomněl.
Snad se ptal co je na první straně.
Nevím.
Možná ukazoval směrem do sna.
24.01.2024 17:18:33 | twisted.wicker
Ach ano, ten jelen.
Na toho si dobře vzpomínám
už od minula ;-)
A těším se na třetí pomněnkové oči.
24.01.2024 17:35:59 | IkkarisKa