Zase jsme spolu, už je to doba,
Kdy naposledy svěřit jsem se ti mohl
Skláním se nad tebou, na čele pot
Držím tě v rukách, vášeň nás spojuje
Všechny ty myšlenky, co plují kolem
Kolik jen představ plyne mi hlavou
Přejíždím po tobě lehce svými prsty
Konečně z nás dvou je opět jen jeden
Mlčíš a necháš se mnou dál jen vést
Neboj se, nebudu tě trápit až do rána
Už nechám tě být, není, co dodat
Ale bylo mi příjemně, být znovu spolu
Můj věrný literární notýsku...
Pěkné a milé. Moje varianta: můj věrný mobílku :-)
12.02.2024 13:48:32 | kozorožka
opravdu jsem se nechal nachytat až na samotný konec, no ale nediv tady to skutečně bývá přesně takhle, jen ten poslední řádek chybí
12.02.2024 13:04:53 | Ezop
Díky za komentář :-)
12.02.2024 19:37:12 | fisus
Jé.tvuj příspěvek je fajnový.
12.02.2024 09:20:42 | mkinka