Setřesu z listu
osvěžím
tebe, a tys tu
ve dveřích
oschly už
listy, nevážíš
a tuš
té kosti zpřeházíš
zvedneš se dechem
zavíříš
nehmotně, echem
tříště tříšť
kostní čerň štětce
sytí tah
bože, jak lehce
tíže vrah
jako dech dlaní
dítě slz
pár očí vraních
vidět skrz
setřesu z listu
osvěžím
tebe, a tys tu
uvěřím . . .
Pro me zajimave cteni.
12.04.2024 20:56:16 | Veru
překrásný text... Matahajo milý*
12.04.2024 12:19:51 | Sonador
Son, děkuju, myslím na tvé zamžené sluníčko, útěšné a vědoucí, pro tonoucí je mělčinou, pro ostatní mariánským příkopem imaginace. Promiň, že jsem se dopustil tolika slov. Díky a dobrou.
12.04.2024 22:41:30 | Matahaja
já jsem ti za ta slova nesmírně vděčná, Matahajo... to já děkuju, a hezké sny ti přeju*
12.04.2024 23:23:05 | Sonador
Citlivé.
12.04.2024 11:25:20 | mkinka