Nepochopená
Nepochopená
Sbírka: Léto života
Nepochopil jsem já svět
nebo svět nepochopil mě?
Jak když kořeny proroste květ,
je to zvláštní souboj vně.
A mám do ústraní odejít hned
nebo dále to mám zkoušet zde?
Život je blbých událostí sled
a smysl hledat není kde.
Ani nevím zda k líbání je ret
a jestli vůbec živí jsme.
Nepomůže trávit jed,
když stejně o hovno tu jde.
Nepochopil jsem já smrt,
ale smrt snad pochopí mě.
Jak když kořeny proroste květ,
se slovo smysl a život nerýmuje.
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
Tisk
Nepochopený se člověk často stává i já se musela učit mít se ráda, když jiní ukázali záda a já v zoufalství věřila, že vše je zrada a tak jsem psala verše až skoro třítisícové básni jsem život ukázala,ale věř celou dobu u mě byla duše malá, která se sunula a bez opory jen slovem se znovu a znovu latala.To jsem já v klubku prohozená a uvnitř muška bolavá, která jen ve slovech hrála la a la a zatím se ztrácela a byla sama a sama, až báseň ji na nohou v život vzňala.
29.04.2024 21:02:17 | mkinka
