Anotace: Trochu starší věc, psaná v horečce( taky to podle toho vypadá). Inspirována Hrabětem...
Horečka
Tiché kroky na dláždění
a mdlé oči luceren
zůstaly u povýšení
jako svazek ucelen.
Smích těch, jenž dlouho váhali,
zda dívat se, když hvězdy padaly.
A hvězda po hvězdě zármutkem hnije
jak výjev ze staré litografie.
Když hvězdy bledly...
Ne, hvězdy s měsícem do očí si nepohlédli.
Halucinace z loňské nálady všech věrných.
Kruh kolem ze slibů nesmrtelných.
Už je jako podzim mdlý.
Snad už se ani nemodlí.
Nájemník z domu vyhodil bytnou.
Měsíc už dosípá a hvězdy neprocitnou.
Churavý měsíc v zimnici plál.
Na nás už nikdo nečekal.
Hvězdy z trucu ukryly se v lese.
A měsíc na dně fontány se třese
horečkou...
... tak než to zapomenu ... oprav si "těch, již" ... jinak se mi básnička docela líbí ... asi nejlepší je to s tou litografií ... trochu mi nesedí konec první sloky ... působí na mě jako rýmová vycpávka ... a dávej bacha na gramatické rýmy ... tak se nezlob ... trochu jsem Tě rozebral ... :-)
06.04.2007 10:52:00 | JardaCH
horečka je skvělá povídka ....básničkovitá a krásná...jako všehcny Hrabětovy verše a věty a všechno:)
jo docela mi ji to připomělo:) jen prosímtě nedopadni jako on!!!
05.04.2007 22:14:00 | Rozárenka