Jsme jak ptáci

Jsme jak ptáci

co přilétají do svých hnízd.

A s novým ránem odlétají za štěstím.

Svobodní a volní.

K touze, poznávání, lásce

jsme tak lehce svolní.

Pro štěstí, obětujem sami sebe

své ticho, klid, čas i místo.

Místo na slunci.

Jak v lisu dní

pak cítíme i neskutečný zmar.

Jen lístků pár ze starých lesních stromů

odlétlo neznámo kam.

Do světa.

Do světa naděje a odevzdání.

Odevzdání svého osudu do rukou Božích.

Do rukou Božích, do světla štěstí.

Jen jak ptáci pak přilétáme 

znovu do svých hnízd...