Závan kopretin

Po dlouhé době zacítil jsem vůni kopretin

Ten závan lásky, naděje a lepších dnů

V záplavě zlomených duší a víry 

V moři nenaplněných přání a snů

Můj ostrov osamění mi začal mizet v dáli 

Avšak stále slyším varovná slova

Že dvě zlomené duše navzájem nemohou se zachránit

Přesto cítím, jak zahřívá mě ten plamínek zas a znova 

I když vím, že není správná doba ani místo

I když v tvých očích ztrácí se má láska jako dým

I když tvé srdce necítí, jak moje tluče s ním

Přesto jsem vděčný za závan vůně kopretin