Lehni si na mráček

Lehni si na mráček,
dívej se na svět plný "sraček".

Pln pesimistické reslity
a pozitivní fiktivity.

Faleš jako střepy každodenně rozbité sklenice,
láska ta výjmečná situace.

Voda od slz nebe už tak zkažená,
srdce lidí tolikrát zlomená.

Víra ta skoro zapomenutá uvadající růže,
obejmutí jen jako mávnutí tvé paže.

Květina už poslední na celé louce,
vzpomínka to vše co ti zůstalo jinak prázdné ruce.

Zima už né jako bílá paní,
cit schovává se nikde tu není.

Bohatství něco jako krásný cit,
to neexistuje raději budou pro peníze žít.

Mít rád přece neznamená ublížit,
tak slez z mráčku a zkus to napravit.