Tělo vstává samo

tělo vstává samo

                 nevím jak

sápavá rána zmučeného listopadu
svazují mě k posteli
a pokrývají odvátými listy
kterým v žilách koluje prohra

tíha a krutá časomíra
zatáčí oči pod víčka

sloupový oči točí sloupoví
do kterých vstupuje chlad
když se chce kamenět
ne ožívat

přesto tělo vstává samo

                 nevím proč

rozumět podzimu
je dobrovolný masochismus
pro všechny co myslí si
že ještě trpěli málo

pro ty co ví jak a proč
jejich tělo vstává samo