Pod orlojem

Pamatuji si z dětství
jak jsem stával pod orlojem
s hlavou zakloněnou
a srdcem plným úžasu

Maminka mi vyprávěla
o každé figuře zvlášť
o Smrti s přesýpacími hodinami
o kohoutu, který zpívá do času

Teď už vím
že v každém tiknutí stroje
je ukrytý příběh Prahy
a vůně dávno uvadlých květin

Apoštolové v průvodu
jak stíny mého mládí
procházejí branou věčnosti
a já s nimi znovu a znovu

Pod věží stojí děvčátko
s culíky, jako já kdysi
a jeho oči září úžasem
nad tou krásou, co nepomine