Čarokrásné mraky
ledabyle putují oblohou
nestálé
a pomíjivé
jako vše
co se do nás
otiskává
Stačí jen pohled
na únorové nebe
právě teď
kdy Ti na nose
rozmrzne
sněhová vločka
a steče jako slza
do řeky vzpomínek
Cítím se být
tím vším a ve všem
a nechci
propásnout
už ani vteřinu
z tlukotu svého srdce
které jako
kompas
neomylně určuje
směr mého plynutí...