naříkají?
naříkají?
Jsi jako nová pevnina
ještě napůl skrytá pod vodou
když přivřenými víčky konejšíš píseň toužení
a do živůtku ti prší sny vod
roztříštěných o skály, jsou to už věky
pláče vyvrhnutých panen...
A tys zatím zkoušela obejít moře
s nohama od krve bála se jít skrz.
Slyšíš je ještě?
naříkají
...čím hlouběji se ponoříš
tím jasnější zář slunce zříš…
Poslední tipující: Iva Husárková, Červenovlaska, RadekČ, Frr, Lexi, Marťas9, Ywach, Martin Kredba, IronDodo, Rafinka, ...
Komentáře (10)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk08.03.2025 00:20:53 uživatel smazán
Nádherné, má oblíbená Básnířko. Píšeš opravdu kvalitní básně.
Tato Tvá báseň je plná metafor a úžasné symboliky.
Do pevniny částečně ponořené pod vodou Jsi ukryla své tajemství.
Čtu Tvou báseň a naslouchám hlasu oceánu a Země a drtí mne ta velkolepost Života.
Jak maličký jsem a přesto se cítím být součástí toho všeho.
Od malička medituji a když jsem s meditací teprve začínal, tak mi učitelé, které jsem kdysi měl, na mou otázku, jak zastavit mysl a myšlenky, vždy říkávali:
Na povrchu oceánu jsou obrovské vlny a celé moře je rozbouřené.
Ty musíš jít do větší hloubky,
nezůstávej na povrchu,
jdi do ještě větší hloubky,
kde už vlny neucítíš,
kde je jen klid a mír
a také ticho duše.
:-)
S úctou a láskou k Tebe
Zdeněk Vlha
04.03.2025 20:52:13 uživatel smazán
známý se ponořil tak hluboko,
že přišel o bubínek na Podolí,
prej
04.03.2025 10:51:38 Frr
no NÁDHERA...ze dna hluboké studně je v poledni vidět temná obloha plná hvězd..(.ale jsem váhavý poserka-ještě jsem to nezkusil..podvědomě jsem se vždy obával, že mě někdo močící do studny poníží a ještě se zalknu jeho urinou )**ST*
05.03.2025 22:18:13 Sonador
taky se bojím, ale celoživotně nemám na vybranou... a tak už jsem si zvykla;) děkuju Frráčku*
Návštěvnost
