srdce a kosti...

srdce a kosti...

 

 

          

 

 

                    Procházíme skrz
                    přitahováni silou počátku
                    stále stejnými cestami
                    neviděni... zbyla jen vůně
                    v sněženkách.

 

                    Jsme vaječné skořápky
                    zoraný záhon na dně Atlantid.

 

 

 

 

                 

                  Sonador

 

 

 

 

 

 

 

Autor Sonador, 11.03.2025
Přečteno 219x
Tipy 47
ikonkaKomentáře (20)
ikonkaKomentujících (12)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

.....Žebroví jako ochrana srdce,ne mříž.......Ji.

16.03.2025 22:20:17 | jitoush

líbí

!*

24.03.2025 19:24:45 | Sonador

líbí

Nejprve jsem četl "Jsme báječné skořápky...", ale to jsme také, její Výbornosti!

13.03.2025 22:43:05 | Špáďa

líbí

to mě mrzí, že mě to nenapdalo:) je to totiž báječné, děkuju!*

14.03.2025 16:50:35 | Sonador

líbí

poslední dvojverš je moc dobrý

13.03.2025 10:17:01 | drsnosrstej kokršpaněl

líbí

i jsem přemýšlela, zda by nestačil jen on... takže moc děkuji:)*

14.03.2025 16:51:13 | Sonador

líbí

leccos jsem již zvoral...

12.03.2025 10:30:56 | jort1

líbí

:D kde já jen mám ten pluh?

14.03.2025 16:52:10 | Sonador

líbí

POZOR JEN! - z hlubin nejhlubších nezbadatelných moří rodí se, žel sice též často "láska", ale jen jako mylná představa bůhvíjaké POD-VOD-nice (krkavice)**ST*

12.03.2025 08:35:34 | Frr

líbí

lidi si vůbec v poslední době všechno pletou:/ hezký den, Frráčku:)*

14.03.2025 16:52:54 | Sonador

1líbí

Může se člověk zamilovat jen skrze verše?

ANO - může...

Někdo k vyjádření skvělého pocitu, emoce a myšlenky potřebuje mnoho veršů ( jako například já ) a někdo jiný v několika málo verších dokáže říct tak mnoho... ( jako například Sonador )

:-)

Opravdu geniálně napsané...

OBDIVUJI... takového básnického génia, jakého si v sobě neseš Ty, zřejmě já nikdy nedosáhnu...

Ale těší mne, že Tvůj tvůrčí potenciál a básnický nevšední talent, přináší do mého malého srdce tolik radosti...

Děkuji...

11.03.2025 23:06:58 | malé srdce

2líbí

tedy, ještěže mé ego zrovna čerpá přeeeeedlouhou dovolenou, protože vůbec nedokážu domyslet, co by na tohle...?:)

ale mě něco cvrnklo... dokud žijeme pod vládou svého emočního těla jsme plni soudů (i když pozitivní, stále jsou to soudy) a srovnávání... snadno se nás cokoli dotkne, snadno rozradostní pozlátko... zaměňujeme skutečnost s iluzí a hrou...

tak, a teď to podstatné;) Já ví(m) jen to, že mám opravdu radost, pokud má kdokoli radost... moc Ti děkuju, srdíčko*

12.03.2025 09:02:35 | Sonador

líbí

Vše řečeno

11.03.2025 20:17:13 | Jan Kacíř

líbí

šmarjá Honzi, já doufám, že ne!;)

12.03.2025 09:07:05 | Sonador

líbí

Tady nedokážu vysvětlit, co mě tolik vzalo - ale stalo se avůbec se mi odtud nechce*

11.03.2025 18:39:08 | cappuccinogirl

líbí

... báječné... a ta fotka; mrtvý pták, příběh zmaru, řekl bych... děkuji...

11.03.2025 18:34:25 | mr.avenec

líbí

Zajímavé.

11.03.2025 18:18:48 | dělnický básník a prozaik

líbí

žejo?:D

12.03.2025 09:06:41 | Sonador

líbí

Podnětná sentence – jen ty sněženky bych vynechal… Allegretto ze sedmé Beethovenovy symfonie se hodí – skladatel měl velký cit pro osudová selhání...

11.03.2025 17:20:18 | Zoroaster

líbí

taky jsem přemýšlela, že dám sněženky pryč... zatím zkusím kompromis:) (ale asi moc nefunguje)
moc děkuju, Radime*

vrátila jsem se k původní verzi a uvidím...

11.03.2025 19:22:35 | Sonador

© 2004 - 2025 liter.cz v1.8.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel