srdce a kosti...

srdce a kosti...

 

 

          

 

 

                    Procházíme skrz
                    přitahováni silou počátku
                    stále stejnými cestami
                    neviděni... zbyla jen vůně
                    v sněženkách.

 

                    Jsme vaječné skořápky
                    zoraný záhon na dně Atlantid.

 

 

 

 

                 

                  Sonador

 

 

 

 

 

 

 

Autor Sonador, 11.03.2025
Přečteno 164x
Tipy 47
Poslední tipující: jitoush, Iva Husárková, Špáďa, Dreamy, ukrytá v máku, drsnosrstej kokršpaněl, jort1, šuměnka, mara539, Fany, ...
ikonkaKomentáře (19)
ikonkaKomentujících (12)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

.....Žebroví jako ochrana srdce,ne mříž.......Ji.

16.03.2025 22:20:17 | jitoush

líbí

Nejprve jsem četl "Jsme báječné skořápky...", ale to jsme také, její Výbornosti!

13.03.2025 22:43:05 | Špáďa

líbí

to mě mrzí, že mě to nenapdalo:) je to totiž báječné, děkuju!*

14.03.2025 16:50:35 | Sonador

líbí

poslední dvojverš je moc dobrý

13.03.2025 10:17:01 | drsnosrstej kokršpaněl

líbí

i jsem přemýšlela, zda by nestačil jen on... takže moc děkuji:)*

14.03.2025 16:51:13 | Sonador

líbí

leccos jsem již zvoral...

12.03.2025 10:30:56 | jort1

líbí

:D kde já jen mám ten pluh?

14.03.2025 16:52:10 | Sonador

líbí

POZOR JEN! - z hlubin nejhlubších nezbadatelných moří rodí se, žel sice též často "láska", ale jen jako mylná představa bůhvíjaké POD-VOD-nice (krkavice)**ST*

12.03.2025 08:35:34 | Frr

líbí

lidi si vůbec v poslední době všechno pletou:/ hezký den, Frráčku:)*

14.03.2025 16:52:54 | Sonador

1líbí

Může se člověk zamilovat jen skrze verše?

ANO - může...

Někdo k vyjádření skvělého pocitu, emoce a myšlenky potřebuje mnoho veršů ( jako například já ) a někdo jiný v několika málo verších dokáže říct tak mnoho... ( jako například Sonador )

:-)

Opravdu geniálně napsané...

OBDIVUJI... takového básnického génia, jakého si v sobě neseš Ty, zřejmě já nikdy nedosáhnu...

Ale těší mne, že Tvůj tvůrčí potenciál a básnický nevšední talent, přináší do mého malého srdce tolik radosti...

Děkuji...

11.03.2025 23:06:58 | malé srdce

2líbí

tedy, ještěže mé ego zrovna čerpá přeeeeedlouhou dovolenou, protože vůbec nedokážu domyslet, co by na tohle...?:)

ale mě něco cvrnklo... dokud žijeme pod vládou svého emočního těla jsme plni soudů (i když pozitivní, stále jsou to soudy) a srovnávání... snadno se nás cokoli dotkne, snadno rozradostní pozlátko... zaměňujeme skutečnost s iluzí a hrou...

tak, a teď to podstatné;) Já ví(m) jen to, že mám opravdu radost, pokud má kdokoli radost... moc Ti děkuju, srdíčko*

12.03.2025 09:02:35 | Sonador

líbí

Vše řečeno

11.03.2025 20:17:13 | Jan Kacíř

líbí

šmarjá Honzi, já doufám, že ne!;)

12.03.2025 09:07:05 | Sonador

líbí

Tady nedokážu vysvětlit, co mě tolik vzalo - ale stalo se avůbec se mi odtud nechce*

11.03.2025 18:39:08 | cappuccinogirl

líbí

... báječné... a ta fotka; mrtvý pták, příběh zmaru, řekl bych... děkuji...

11.03.2025 18:34:25 | mr.avenec

líbí

Zajímavé.

11.03.2025 18:18:48 | dělnický básník a prozaik

líbí

žejo?:D

12.03.2025 09:06:41 | Sonador

líbí

Podnětná sentence – jen ty sněženky bych vynechal… Allegretto ze sedmé Beethovenovy symfonie se hodí – skladatel měl velký cit pro osudová selhání...

11.03.2025 17:20:18 | Zoroaster

líbí

taky jsem přemýšlela, že dám sněženky pryč... zatím zkusím kompromis:) (ale asi moc nefunguje)
moc děkuju, Radime*

vrátila jsem se k původní verzi a uvidím...

11.03.2025 19:22:35 | Sonador

© 2004 - 2025 liter.cz v1.8.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel