Z okna protějšího domu
visí košile
třepotá se ve větru
a za klidných nocí se vznáší nad ulicí
jako přízrak
Už dlouho v oknech nikdo nesvítil
Už dlouho jsi neslyšel hlasy
Ale někdy
když jsi v noci sám
a zadíváš se na její obrys
máš pocit
že ta košile dýchá
Připomíná mi to hodně Christiana Morgensterna ze kterého čerpali Stromboli v čele s krásnou Baruškou Basikovou https://youtu.be/yG2sSdghCyE
Vím přesné , co tvé sdělení vypraví. Je to o pomíjivosti všeho…bolest života a koloběhu...
01.04.2025 09:42:11 | Krahujec