Městská elegie

Jak být klidný, kdo to ví,

když skrz zavěšené záclony

problikávaj neony

novodobé Sodomy.

A tak ve svým bytě

pochoduju rozpačitě.

V bezpečí snad. A sama,

páč nestojím o žádný dráma.

Ztrácím jiskru sexepílu.

Láska jak kus projektilu

dělá jenom neplechu,

když tě zve do pelechu.