ospalý den
noc mě pohladí snem
tiše padám do hlubin
slova když lžou
vlhce lepí se tmou
pláče anděl cherubín
šedivě bdí
to, co o smrti sní
ustrašený na pokus
zlomený stín
v klecích svých vlastních vin
polekaný malý hnus
a na noční obloze
hvězdy na voze
táhnou na západ
k ránu zmatený
svými kořeny
zkouším protápat
protápeš
protáhneš myšlenku myšlenkou
a přiskočí emoce
k tomu,
kdo kořeny má zdravé, pevné
to náladu mu zvedne:-)
a když ne
povede se jindy
jen ne aby to bylo
na svatýho dyndy*
28.04.2025 16:12:11 | cappuccinogirl
co když je hvězdný třpyt
taky jen odrazem vyšších tříd
tělesnosti chodu
jak měsíční záře, kdy paprsek sražen
k záchraně lodivodů :)
28.04.2025 10:35:58 | šuměnka