Až odhalím se ti,
poznáš mě ještě?
Až se ti otevřu,
budeš se ke mně znát?
Jsem slabý.
Někdy je život
patetičtější
než já.
Jsem struna pod tvými prsty.
To ty hraješ mou píseň
pětkrát nalajnovanou.
Já jsem ten, co drnčí?
Co v ozvěně odpovídá?
Kdo mi tě, strachu,
připsal do záznamu?
Jsem hudba v tobě,
jsi hudbou ve mně.
Hrajeme sobě navzájem.
Ale až odhalím se ti,
pověz, poznáš mě ještě?
Až se ti otevřu,
budeš se ke mně znát?
Jsem slabý.
Někdy je život
prostě
patetičtější
než já.