Čistý jako luna

Nad davy jehličnatými měsíc přešel v nov

smečka vlků jako vždy se vydala na lov

mladý vlček se srstí z nejjemnějšího kamínku

jde hledat odpověď na "co děláš v noci tatínku?"

Tak se vykradl za smečkou

doufaje, že při měsíku

větu místo otazníku

bude moct zakončit tečkou.

 

Došli až na louku, kde se pod temnotou černé kaňky

uprostřed mýtiny zrovna pásly krásné mladé laňky

které ví, že v správný moment nesmí se otočit pozdě 

nebo vběhnout do temných zákoutí skrytých v tomhle hvozdě.

Vlček uleh v sněžný pás 

hleděl na to, jak čistota 

svítí z laní, z jich života 

obdivoval krásu krás.

 

Vtu se zjevil temný stín 

blíží se, ne, přímo letí 

žene se přes louky klín 

ve vlky se rychle štěpí

laně vybíhají strání

jedna však zůstala státi 

vlčí stín se vrhl na ní

ve vlčkovi hrklo

"Tati!"

 

A tak slzy roníce

schoulil se do podoby

že by mohl po nebi

plout namísto měsíce.