den matek

dneska je nebe smetanově bílé

a v srdci zebe stará vzpomínka

do očí žene slzy dávno prošlá chvíle

Moc mě to mrzí... chtěla slyšet maminka

do čaje nalít trochu ohřátého mlíka

a lžící medu přebít hořkost života

slyším, jak No tak, bude to? mi vztekle říká

a kdesi vzadu tiše vrčí samota

už je to dávno, přešly roky v prudkém běhu

oba jsme staří, ale stejné otázky

co se nám stalo, že jak vrány v prvním sněhu

životem jdeme spolu, ale bez lásky