Oči mrtvé do nebes hledí,
tam, kde tajemství možná sedí.
Ptají se, zda bojovat ještě mají,
snad najdou, co postrádají.
Čas dlouho se vleče,
slza po tváři teče.
City zakopané v hrobě,
už nemohou žít v této době
A tak sbohem mi dávají,
otázku ve vzduchu nechají.
"Budeš panno někdy má?"
Odpověď však už zná.
Zajímavá báseň.
Básnířka (stejně jako já) se zcela nedávno stala další autorkou Literu.
Píši též duchovní poezii - přiznám se k tomu, že poslední části zcela nerozumím.
19.05.2025 18:00:02 | Lazar