Pouštěj se (s)pouště

Nic tak krásně nezapadá
do spirály věky obehraných
příběhů
jak pohled
na pravou chvíli
kdy se Ti otevře
jasnost úsudku
zřejmost nevyhnutelného
(a Ty to nemineš)
kdy puknou všechny okovy

Rozmáchneš křídla
do svobody
a letíš
nad pouštěmi
oceány
nad horami
pocukrovanými sněhem
letíš konečně volný
do nepoznaných světů
kde se potkáš sám se sebou
kde pustíš spouště
revolverů
vlastních limitů

...kde konečně
a v radosti zakusíš svou plnost