Křehká jako plamen
co stíná hlavy stínů.
Snímáš ratolest bolesti
z horstva ramen.
Plašíš sojky
v lese, kde ticho mlčí
hledajíc mou vinu.
Mlčením za fontánou noci ...
Mžíš vodopády vlasů.
Mé srdce netopýry žalostí
nepřestává tlouci.
Jdu po tmě
jako záblesk
co šátrá ve tvé naději.
A svírám,svírám
jako vítr list.
A tuším jako sen
tím, že křísím světlo...
Kroky tvých očí
v nichž toužím číst ...