Častokrát jsem tě potkával,
tys byla nevšímavá:
byli jsme každý z jiného těsta.
Já v parku na kytaru vyhrával,
tys byla usměvavá:
byli jsme každý z jiného města.
Kdy, naše, cesty se propletly,
kdy došlo k našemu seznámení ?
možná, že vzpomenu si.
Snad, v létě, kdy jabloně odkvetly,
to, když jsem ti zastavil na znamení:
za horou, za černými lesy.
Stalo se, jak v pohádkách,
...mávnutí kouzelným proutkem:
jen pro věřící dětskou duši.
Vím, že měla jsi strach
sotvas mě oka zahlédla koutkem:
...na kočičí svědomí, na psí uši !
...a jak to bylo dál?
Ví to ta kočka?
Nebo pes?
Nebo ta kytara?
Chtělo by to díl II. :-)*
11.06.2025 17:36:12 | cappuccinogirl
To si čtenář musí domyslet sám. Má zkušenosti, vzpomínky, a s trochou snahy má druhý díl natotata. :-))
11.06.2025 18:47:49 | Kan