žabí žal_my

Lehnout si do trávy proti tomu všemu nebi

Až tě jímá závrať

(Jsou mraky věčnost?)

Z hlavy ti vyroste bříza nebo dub

Na chvíli rozbít samotu bez O2

Míza už vyteče sama

Kolik je v prstenu stenů? 

Hromadím ve skříni nevratný žalmy

Piju

Někdy jemně cinkají

jako pocity 

city žal světlo iu iu 

jako tvůj popel

mami

Pergola průhledem rozkouskuje zahradu a dům

Oči zůstávají ve vodorovné poloze

opřené o zem

—

potichu počítáš 

motouzem 

svázané city

I ty, Brute?