Stmívá se
do října padá listí z listopadu stromy my
večerní pnutí lesa nutí utíkat
kát se
utíkat
dlaní po větvích
do kořání
Ani jsi mi neřek
____________________________
Míza nakonec přilepí prsty
ke kůře přítomného okamžiku
vecpe křik vran: však dech stromu nutí
přimknout se úžeji přimknout
zamumlat sprostá slova
až nemůžeš dýchat ----
Objeví se list Ryba (Později ti sklivcem určí azimut snění)
Teď fotíš přes vodu podzimní tmu
v odrazu vln potoka
okáči oči touhou svázaný okamžik oči oči svízel hry
list Ryba zmizel
jsi rybář osamělých písní
a svůj kat