Stýskám si dokořán a pak zas přivírám oči
do komory spánku
proklouznou
popůlnoční myši
(prokousávaj díry v nevědomí)
pak slyším
plakat provazy
city svázaný do kozelce a tvoje mlčení
co má každý oko jiný
-
tu noc dotýkal ses
mojich dlaní
něžný pták, co
dokázal by postavit
to nejpevnější hnízdo
z oceli a plastu
budem se dotýkat čelem svých mobilů
a marně čekat lásku
Mraky ztratily akustiku
se sněhem kus nebe
obtisklýho na rybníku bez ozvěn:
přikládám na led stetoskop a
sekám díru do bezvědomí ryb i svýho ----
----
Donesls mi jmelí:
i lem jíní
zebeš jiným
dosud nepoznaným
druhem smutku
Nikdy jsem nebyla v luxusním hotelu
neuměla bych použít správný příbor
k vypití svýho černýho turka
bez ničeho ___________________________