Déšť se neptá, jestli může pršet sníh
rozlepí básni švy
až vylezou švábi
ano, pořád jdou podél lejna potrubí v nemocničních sklepech
jsou za vodou
plavu zpátky v tý svý plodový
bez náznaku rýmu i muže
---
řekni mi, kolik jsi měl kurev
a já napíšu pro každou zvlášť
mezeru bezmoci
řev
oči
věř mi a nebo ne
---
jedině tam mi odpovíš, schovaný za svým nickem
opisuješ prsteníčkem
moji kůži
níž
a níž
do úžin:
píšeš "můj malý vrahounku" a
nevíš, že už v sedmnácti zabila tě mrtvá máma
---------------------------------------------------