věnováno
...a až mě rozmělníš na milodary jiřiččích peříček
povolí kořeny bučiny
i my:
prsty daleko od sebe do nebe s nebeským kolorem
rem
ty chvíle má němá
neutíkej
obejmi kolena
k nártům pláč vlastní smrti pnutí
Rtům rudou růž
rychlé pohyby očí: už
nedělej nic
dýchej
nedělej nic jenom dýchej
hvězdy uprostřed těla
(asi bych něco měla říct)
Leť