věnováno
Umět splést vrbové proutí do
okamžiku
mžiku oka sovy:
pak tě znovu poviju
dneska máš krásných devatnáct
ne, ještě nejsem senilní a i kdyby
miluji tě
kudrnáči
kráčím před tebou a potichu přebírám
hrách
rarachy
jejich pach
---
dřeňový hrách
cukrový hrách
podkroví
Jak dlouho trvá než ze vzduchu vypiješ
všechny své luční koníky?
nehybnost věčného pnutí
nutí
pozorovat tělo:
na divných místech ve větvích zpívá ptačí
hudbu
natřu jí rty
karmínovou
nabíráš ve mně mízu všech společných
žen
žene nás ke smrti
už neutíkám
chtěla bych
ano
a vosa je osa dnešního dne
bez příkras
zabiješ ji?
a slova
zabiješ?
tak jako poslední překapávanou noc
zabiješ ji?
pak budeš čistý tmou
ou ou ou
_______________________