prolog pro čas

Prolog pro čas

když

máš

mokrý vlasy

o stín dýl

abych tě mohla zachytit

do síťky na motýly -----

kráso

https://philogyny.rajce.idnes.cz/Nastenka/1443551599

máme promočené nohy

skáčem spolu

vysoko nad kaluží a

já zpívám:

...já mám koně vraný koně...

(zpívala jsem rány o něm)

smála ses dokořán

jak ta babi srandovně hopsá

...když já jim dám ovsa...

některé chvíle nejdou popsat

skákaly jsme promočené

k sobě čelem

a pořád jsme se smály ---

ten den pršel déšť v jednotném čísle

máma umře zítra

všívám do jizev vnitřní

nitě

udržím tě naživu

máš po mně absolutní sluch a

neustálou žízeň hluboko

pod

čarou ponoru

utrhni ze mně

kus masa, úhoru

chceš bolet

vím to

pak budeš sám

a sám

já budu země ---

za praskot větví

už nepouštím křik jednoduchých vět

byli jsme tam tenkrát sami

a pak jsem byla poprvé mrtvá: v mřížích zachycená slova sms

řev v hlavě co nejde slyšet

ruce ruce ruce krev

a větve se

nepohnou

nepohnou

život se postavil na ránu

v nebetyčném křiku havranů

v chráněné opavské kolonii

po ránu

dělí nás kříž spasitel -------

----

chci s tebou tančit zimu (i muže)

ve vší té tmě prosycené pižmem nenavratnosti

vidět, jak zavíráš víčka pro sny

když mě

chceš

líbat

a já jen bát se

do zcuchaných vlasů

popel a sůl

na naše čela

-

-

-

mlčela

němá

mlčela

pod krovky

-----------------------

jmenuješ se život

akcenty vlčích máků

tabáku a ohně, nálety houštin pro šero

víš to: naléhavě

v hlavě

vlk běží pomalu pouští

odpouštíš mu žízeň

---

zapomenout DNA slin

zapomenout rozum

zapomenout

do ran

řveš to svý hyjé hyjé

všichni pijem

svou studenou

jistotu ---

---

říkáš že jsem sobec

že nemám cit

nevidíš

nevidíš ji