sedím na židli a předčítám
rukou opíšu půlkruh
přihrnu k zemi vzduch opřu prsty o dno hlíny
za stoletou hrušní
usni Frýdo
na chvilku usni
do levé poloviny větví
jsme tím
co chceme
kolébáme viny
do zblbnutí pláčem
smích a hlad
ztrácím
protože
víc miluju
prokousneš mi dlaň
obnažíš dásna zuby
les nad svou zdí zhasíná slunce
směješ se jazykem
říkám ti
ty můj malý vrahu
moje milovaná Frýdo
Frýdo?
je dvacet jedna hodin sedmnáct minut nula vteřin
ulomená tma
plná
světlušek čeří
tvůj nehybný obrys
---
věřím stínům věřím
napsáno kýčovitým stylem
protože bez tajenky vyššího řádu nečtěte
pokud nevěříte polohrubé mouce v mém dortu
boji o trůn
tekutému krému co to všechno spojí vůní rumu
dotekem dotekem dotekem dotekem
dotekem dotekem dotekem dotekem
dotekem
v trojcípém šátku nosí po ránu celé slunce
---
z poorané záhumenky tichem
malé vrány ozdobené pentlí
(nechceš se mi podívat do očí)
bolí
nejvíc
těsně pod ránou
zlomí kmen v pase
vyteče míza
---
až za nebe provazem provážu sen
nebude to óda na radost
duha vykreslí dvojitý most
do léta všelijakou
nepokojnou havěť
dřevnatí brouci do cích
v očích
hlad
-----------------------------------
ve chvílích kdy panikařím křičím tvoje jméno
---
jak moc tě potřebuju
jak moc tě potřebuju
jak moc
---
hřebelcuju chcíplýho koně zimy ze
starých básní
Řím sčítá modlitby za mrtvé
vypustí bílou holubici míru
jako rým
pro racka
pro vránu
---
---
k višním přidávám třtinový cukr i rum
tak jako vždycky
budou vonět v cukroví
až bude
pomalu sněžit
pod krovy
i my i my i my i my i my i my i my i my