Nikdy jsem si nemyslela, že bys moh být až tak ubohý.
Ohýbaný třikrát páleným větrem. Ohýbaný pamětí, mámou, co odešla dveřmi, kterými nejde projít.
Pozor, vyletí moudivláček ---
neříkej sýr.
Narodíme se v nějakém pořadí.
Někteří z kukel bílých motýlů pijou zelnou šťávu.
Pak umírají.
Co je to ráj?
Jednou ti znetvořím obličej až na sám žal, lásko.
Každou noc se probouzíš svým vlastním křikem. Sen s černým kolárkem odejde středem oltáře.
Přes svěcenou vodu nevěřících obtiskneš do sněhu obličej s otevřenýma očima.
Ráno je pochčije cizí pes.
Sušíš je pozpátku na popravčí káře.
A řeč.
Věk nehraje zásadní roli.
Pro společný smích. Co já vím.
Není to až tak důležitý.
Mám ráda fialky.
i ty
ostříhala sis vypadaný vlasy
ano
to ráno svítilo slunce