Hadi se rodí z voru převozníků
v mžiku oka bez víček
uštknou rozeklanou vteřinou
jsi zas blíž
zhrubl jsi
zachmuřeně dereš denní světlo na úplněk bouřkou prýští zlost
konečně stárnu do tvé zvířecí podoby
houževnatím
Dravci nocí výš střemhlav myším pod kožíšek: kradou jim do hnízd stříbro
Poslední syn?
dron RTF s rozcuchanými vlasy mapující větrem budoucnost
má po mně nos
pohled po tátovi
říkají mu kostelník a pak taky žid
jednou ti povím
Bdění je ztráta čichu
odlepí z koláže myšlenek chuť
plachost černých laní
chrutí divočáků
tvé oči osleplé očekáváním -----
-----
-----
každé ráno užínám srpem trávu v dolním konci zahrady
kolem jabloní
i tu vloni
Je srpen v jednom úlu už jen měl a mrtvé včely
jitrocel odkvétal pylem do zdí stodoly
a já tě nenávidím celou touhle větou horce a upřímně
choroše probolí dýmákem tvůj nádech ne
Chci spát zhasni tu lampu prokletý básníku měsíci