To ráno se rozbíhalo vodou do luk
Pod oknem uklouzla po úzkém kočičím hladu
Břidlice překreslila deštěm
mapu tvého obličeje
/ máš pořád pod pažemi sůl a polní lůžko z trávy /
Přebírám rány, ty větší sázím spořádaně do květníku / bez obvazů /
vyroste Jablkoň kaktus nebo vůl¨
Ty vlevo
zalívám jinak odtažitě
V zakousnutém podběráku času tepe stejnosměrný proud
bezmoc vzteku v žilách
podlezu strach: ohradník
mám mokrá kolena a fotím obloze v děloze barevné ptáky
bouřková křídla kradou oči vím to
na celý tento děj prší
tma
nakonec se dotkla psími čenichy
pod koleny
touhou
zablokovanou sim kartou
touhou co se rouhá do rytmu řve sprostá slova smýkne tebou a pak znova jak neodbytná Morana
co cení zuby do rána než ožije smrt
_____________________________________
vodou do luk
uklouzla boží muka
tajemný otisk bouřky nebyl dochován