pořád věřím že budu ze studny tahat déšť

pořád věřím že budu ze studny tahat déšť

Ticho stodoly pod střechou převaluje horkost po žebříku

má oči po břidlici řekla bych

ticho čnící po kočce co ztratila dech mezi druhým a pátým krčním obratlem

kuna pak do rána krmila mladé čímsi zpěvem

 

Je ve slovu anděl led? Len? Vlákno…

Připíná si křidélka? Jak dlouho je tenká průsvitnost touhy než obroste peklem?

---

záleží na tom co doneseš v očích

naposled v nich smích stmíval hodiny 

na chvilku ses mi stýskal

---

řekla bych

uvážlivě

ráno v noční košili vezmu nůž pilku s láskou naříznu všechny ty croissanty

přidám cottage s jemně nastrouhanou okurkou uzeninou od kosti sem tam sýr ledový salát a lesní jahodu

tou jim vyrazím dech

budou přemýšlet nad chutí budou mít nutkání budou chtít ---

---

---

dech nemravných myšlenek z podhlavníku pod střechou stodoly houpe loď údolí na Adama a hada a

když zavřu oči

hákový kříž z vápna stěn vtáhne sen co pořád bolí stejnou Evou levou

rukou

Autor Philogyny1, 02.06.2023
Přečteno 12x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (0)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
© 2004 - 2025 liter.cz v1.8.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel