A vidím hory
ty pravěké vzpínající se tvory zakleté v kameni: srázy oblečené strázní na půl cesty čelem ke hvězdám
utnu horolezecké lano
hou hou hou
houpám tě
těsně před rozedněním
než z větve kleče vzlétnou dravci
než spočítáš ovečky nespavosti
dvojitý zvonec berana mlhou změní nehybnost rána
hora zpívá
hora zívá
hora kvete stříbro zlato cín a sviště
protahuje tělem kameny
nikdy ji nezměníš
—————————
řveš svůj vztek
zkroutí tě
potajmu
v každým tunelu zvlášť
dotýkáš se bezejmennou tváří
ta hora září
zvon odbíjí půlnoc uprostřed vysvěceného srdce
zastřelíš mývala
zastřelím v sobě lišku
do rána na zemi roztrhaný pták
není to vrána ani laciný rým
jen odevzdané letky havrana
—-
—-
—-
nutím tě dělat věci které nechceš
zase zpívám ukolébavku pro všechno živé
zpívám páté requiem