Živá duše - ANIMA VIVA březen 2017
Jsi hluboká bílá postel
krčíš se z levé strany
tu pravou zastýlají pod matraci
zároveň s noční košilí
je hladká a neprůsvitná
(nevidí co schováváš)
v kalném ránu co houpe na mřížích
kapky deště větrem hnané
v zuřivých poryvech zoufalství
mění se v tisíce malých vodotrysků
tak jako moje duše
venku větve sklání
a na nich
havrani krákorají
pruhovaný výhled do dvora
:
:
:
Posbíráš staré kroky v listí
a spálíš na popel
celou noc prší
ráno se usměješ
zdál se ti jiný sen