Chci zase slyšet ...

I.

Chci zase slyšet

tvé repování

tvůj hlas

svlečený až do krve ...

 

Probouzíš mě

vprostřed noci,

abych žil.

 

Ale já už jsem

dávno Tvou třešní...

 

Listí čeří vodní hladiny

a v mých očích z kamene

září teplo, které přinášíš.

 

Listí padá

do ohně.

 

A jsou to tvé rty,

které zpívají

do tmy, odkud přichází

jen světlo hvězd ...

 

II.

 

Mezi vráskami,

kde kvete černobýl

co tak hořce voní

balzámem smrti ...

 

Tady se jednou setkáme,

na rozcestí hvězd.

 

A ruce našich větví

bude pozvedávat

vítr našich dětí ...

 

III.

 

Vracím se

ke sdudni tvých očí.

 

Má žízeň

je jako píseň,

každé její slovo

za Tebou

do té vody skočí ...

 

IV.

 

Tvá zahrada,

jako svítání.

 

Rosa uzamčená

v soli moří.

 

Stále jsi létem

neviditelná plachou mlhou

jako polibky

co ve mně hoří ...